Aktuálně 5855 nemovitostí v naší nabídce
Bílá linka Reality 21 - 810 880 880
CZ | EN

Daně

Pro více informací o jednotlivých typech daní klikněte prosím na jejich název.

Dědická daň

Dan dědickou upravuje Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí.

Dědickou daní se zdaňuje bezúplatné nabytí majetku po smrti fyzické osoby. Jedná se o daň, kdy dědic získá majetek a neposkytne žádnou protihodnotu. Předmětem daně je nabytí jak majetku movitého, cenných papírů, peněžních prostředků v české i cizí měně, pohledávek, majetkových práv, tak i majetku nemovitého, včetně bytů a nebytových prostor. Přesné znění je uvedeno v § 3.

Kdo je plátcem

K nabytí dědictví dochází bezprostředně po smrti zůstavitele. Každý, kdo nabyl dědictví ze zákona nebo jeho část ze závěti, se stává dědicem a tak i plátcem daně. Dědicem tedy může být jak osoba fyzická, tak i právnická nebo stát. Stát může být dědicem pouze ze závěti a má stejná práva jako ostatní osoby, tj. i dědictví odmítnout. Podle zákona není stát plátcem této daně. Další výjimky naleznete v § 19 a 20.

V případě, kdy dědictví nabývá více osob, musí uhradit daň každý podle jeho podílu. Daň je povinen uhradit nejenom dědic majetku, ale i ten, kdo má právo na výplatu svého dědického podílu od ostatních spoludědiců.

Stanou-li se dědici nezletilé děti nebo osoby, které nejsou způsobilé k právním úkonům, pak za ně jednají jejich zákonní zástupci.

Základ daně

Základem této daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem. Je-li dědiců více, podává si daňové přiznání každý zvlášť.

Během dědického řízení je zjišťován skutečný stav majetku a dluhů zůstavitele. V případě, kdy je majetek předlužen, ponechává se věřitelům na jeho úhradu. Nedochází pak k vzniku daňové povinnosti. Jestliže zanechá zůstavitel majetek pouze nepatrné hodnoty, který postačí jen na uhrazení nákladů spojených s pohřbem, soud dědické řízení zastaví.

Podání daňového přiznání

Daňové přiznání se podává do 30 dnů ode dne pravomocně skončeného řízení o dědictví finančnímu úřadu. Na základě daňového přiznání a podle výsledku vyměřovacího řízení správce daní vypočte a vyměří daň platebním výměrem. Daň je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen platební výměr o vyměření daně. Výjimku tvoří osoby uvedené v I. skupině, Česká republika nebo územní samosprávný celek. Ti jsou od daně osvobozeny a nemusí podávat daňové přiznání.

Skupina Osoby patřící do skupiny Sazba daně
I. příbuzní v řadě přímé a manželé osvobozeno
II. příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety); manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které se zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele. 1,5% - 6%
III. ostatní právnické a fyzické osoby 3,5% - 20%

Daň darovací

Daň darovací, kterou upravuje Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, je velmi podobná dani dědické, neboť se zde jedná také o zdanění bezúplatného nabytí majetku. Rozdíl je pouze v realizaci převodu majetku, a to u daně darovací mezi živými, zatímco u daně dědické se jedná o přechod majetku v důsledku smrti. Daň darovací by měla být zábranou proti možnosti obejití daně dědické.

Poplatník daně

Poplatníkem se u této daně stává nabyvatel majetku. V případě, že se majetek daruje do ciziny, pak se poplatníkem stává vždy dárce a ne obdarovaný. Poplatníkem může být fyzická, ale i právnická osoba.

Předmět daně

Základním vymezením předmětu daně je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu. Majetek je zde chápán nejenom jako movitý majetek, ale i jako nemovitost a jiný majetkový prospěch (získání určitého majetkového prospěchu či zvýhodnění bez poskytnutí protihodnoty nebo protiplnění). Daň je vybírána i z nabytého majetku darovaného z ciziny do naší republiky nebo obráceně. Další možností je též darování přímo v cizině nebo pořízení majetku v cizině z tamních darovaných prostředků, a to za předpokladu, že movitý majetek je dovezen nabyvatelem do České republiky.

Naopak za předmět daně se nepovažuje například plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem; důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu a další, dle ustanovení §6 zákona.

Základ daně

Ve chvíli, kdy dojde k bezúplatnému nabytí majetku na základě právního úkonu, které je předmětem darovací daně, vzniká poplatníkovi daňová povinnost. Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená nejenom o prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně, ale i cenu majetku od daně osvobozeného a clo spolu s daní placené při dovozu v případě, že se jedná o dary movité nebo dovezené z ciziny. Celé znění naleznete v §7 zákona.

Cenou, z které se vychází při stanovování základu daně, je cena zjištěná dle zvláštního předpisu ke dni nabití majetku. Tímto předpisem se myslí Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. V případě, že je předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

Jiný způsob zdaňování má také nabytí movitého majetku darováním od téže osoby týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků. Zde se cena majetku sčítá a teprve výsledek se stává základem daně. Jestliže již došlo k vyměření daně darovací z nabytí majetku v tomto období, započítá se daň vyměřenou při opakovaném nabytí majetku. V případě, že dojde ke zdanění v prvním a druhém roce, případně jen v roce druhém, dojde k ukončení dvouletého cyklu. Při opakovaném nabytí majetku za dvouleté období se odečte daň vyměřená z předchozího nabytí majetku.

Osvobození od daně

Osvobození se vztahuje na movitou věc určenou k osobní potřebě u fyzické osoby, která nebyla po dobu jednoho roku před nabytím součástí obchodního majetku dárce a její cena nepřevyšuje u každého jednotlivého poplatníka:

Osoba ve skupině Maximální cena
I. 1.000.000 Kč
II. 60.000 Kč
III. 20.000 Kč

Daň se pak vybírá jen z té části ceny, která převyšuje částky uvedené v tabulce. Stejné maximální částky i způsob výběru daně se používají při osvobození u nabytí vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území naší republiky (výjimkou jsou podnikatelské účty), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku.
Další ustanovení je uvedeno v zákoně.

Daň z převodu nemovitosti

Daň z převodu nemovitostí spravuje Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Naleznete zde, co je předmětem daně, do kdy a kde se musí zaplatit, …

Předmět daně

Předmětem daně z převodu nemovitostí je dle § 9 úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem; bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Také se za předmět daně považuje úplatný převod vlastnictví k nemovitostem, a to v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a ta se tím od počátku ruší. V případě, že se vyměňují nemovitosti, pak se považují jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se odvádí z toho převodu, z nějž je vyšší.

Poplatník daně

Při převodu nemovitosti je poplatníkem daně prodávající (převodce) a kupující (nabyvatel) je v tomto případě ručitelem. V případě, že jde o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastněním, konkursem, vyrovnáním, vydržením nebo ve veřejné dražbě, pak je poplatníkem nabyvatel. Jestliže se jedná o výměnu nemovitostí, pak platí daň společně převodce i nabyvatel. Stejně tak tomu je i při převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění nebo do společného jmění manželů. Každý z manželů se tak stává samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné.

Základ daně

U převodu nemovitostí se základem daně stává cena, která je platná v den nabytí nemovitosti. V případě, že se cena sjednala vyšší než cena zjištěná, pak je základem daně cena sjednaná. Celé znění naleznete v §10 zákona.

Rozdělení osob do skupin I. až III.

Pro výpočet daně z převodu nemovitostí jsou osoby roztříděny do tří skupin. Rozdělení vychází ze vztahu poplatníka k převodci.

Skupina Osoby patřící do skupiny
I. příbuzní v řadě přímé a manželé
II. příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety); manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které se zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na zůstavitele.
III. ostatní právnické a fyzické osoby
Sazba daně

U všech skupin I., II. i III. se počítá daň ve výši 3% (tří procent) ze základu daně.

Daňové přiznání

Poplatník musí podat přiznání k dani z převodu nemovitostí správci daně nejpozději do konce tří měsíců od zapsání vkladu práva do katastru nemovitostí. Ke dni podání daňového přiznání se také vztahuje povinnost tuto daň uhradit.

Daň z nemovitostí

Tuto daň upravuje Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti a skládá se z daně z pozemků a ze staveb.

Za zdaňovací období se počítá kalendářní rok a poplatník je povinen podat příslušnému finančnímu úřadu daňové přiznání do 31.1. V případě, že přiznání bylo podáno v letech minulých a nedošlo od té doby k žádné změně, pak se přiznání nepodává.

Placení daně

Daň je splatná ve dvou stejných splátkách, přesáhla-li částku 5.000Kč, a to  nejpozději do 31. května  a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období. V případě, kdy roční daň z nemovitostí nepřesáhne částku 5.000 Kč, je daň splatná najednou, nejpozději do 31. května zdaňovacího období.  Poplatníci, kteří provozují zemědělskou výrobu a chov ryb, platí daň také ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do  31. srpna a 30. listopadu zdaňovacího období.

Formuláře